Tuto prohlídku můžete shlédnout i v nabídce "Virtuální prohlídka".
Dějiny Židů v Budyni nad Ohří
Židé se v Budyni údajně usazovali již ve 14. století, ale spolehlivě jsou ve městě doloženi až od první poloviny 16. století. V letech 1525 – 1526 je v písemných pramenech zmiňován Žid Jakub z Budyně. Roku 1535 byl dostavěn nový panský mlýn, který podle dochovaného hebrejského nápisu vybudoval Žid jménem Mikuláš. V soupisu z roku 1570 je uvedeno osm mužů starších dvaceti let, lze tedy předpokládat, že v té době žilo v Budyni osm židovských rodin. Na počátku 17. století v Budyni existovala samostatná židovská obec. Na počátku třicetileté války bydleli Židé ve městě, protože jejich domy na předměstí byly zničeny saskými vojsky. Roku 1638 v Budyni žilo jedenáct židovských rodin se 49 členy. Roku 1725 bylo v Budyni usazeno 34 židovských rodin a tento počet nebyl až do počátku 19. století překročen. Roku 1849 tu bydlelo 238 Židů (49 rodin), roku 1880 – 113 Židů (7 % všech obyvatel města), roku 1900 – 105 Židů (6,5 %) a roku 1930 – 39 Židů (2,5 %).
Židovská obec v Budyni působila až do nacistické okupace, zanikla v jejím důsledku a po válce již obnovena nebyla. Drtivá většina Židů z Budyně nad Ohří a okolí byla odvezena v únoru 1942 z Budyně na shromaždiště do Kladna, kde byl zřízen židovský sběrný tábor, a krátce poté byli deportováni do terezínského ghetta. Druhou světovou válku nepřežilo 33 Židů, kteří měli poslední trvalé bydliště v Budyni.
Místo pro domky židovských rodin bylo vyhrazeno v severní části předměstí, které se označovalo jako „židovské“. Po roce 1631, kdy bylo židovské předměstí i město vypleněno saským vojskem, mohli Židé pobývat i ve městě. Znovu byly židovské domky na předměstí postaveny za Dietrichsteinů. Roku 1677 byli Židé vyhnáni za městské hradby, na předměstí, kde pro ně nechala vrchnost postavit nové domy. Roku 1695 obývali Židé na předměstí dvacet domů, které dostaly roku 1760 čísla popisná I – XX. Část z nich je v přestavbách dochována dodnes.
V uličce vedoucí z centra města do židovské čtvrti byla později v hradební zdi probourána branka zvaná fortna, zbořená roku 1830, která spojovala židovské předměstí s vnitřním městem. Před rokem 1858 získali Židé do vlastnictví ještě dalších dvanáct obytných domů. Později počet židovských domů ve vnitřním městě vzrůstal, tak jak Židé kupovali domy v jeho dalších částech. Naopak někdejší židovské domy v židovské čtvrti postupně přecházely do vlastnictví křesťanů.
Roku 1906 došlo ve městě ke změně čísel popisných. Tehdy bylo staré číslování židovských domů římskými čísly popisnými zrušeno a bylo zavedeno číslování řadové od čísla 93. Např. židovská škola, která měla původně čp. XII, byla přečíslována na čp. 109.
Zatím není vyjasněno, kdy přesně se na nynějším místě začala stavět synagoga. Je možné, že k tomu došlo již krátce poté, co byla starší modlitebna roku 1677 nuceně prodána křesťanu. Chybí nám ale bohužel jakékoliv archivní dokumenty a jiné zprávy jsou jen velmi torzovité. Budyňský kronikář Antonín Janda píše, že si Židé koupili pozemek pro stavbu synagogy až někdy před polovinou 18. století. Jisté je jen to, že v roce 1756 už synagoga zcela jistě stála. Roku 1759 vypálili celé město Prusové, ale zda byla poškozena i synagoga, známo není. Známo je, že při velikém požáru, který vypukl 27. února 1783, vyhořela s celým městem také synagoga. Stávající synagoga je svým charakterem pozdně barokní stavba, která byla vybudována jako novostavba po ničivém požáru v letech 1786 – 1787 na místě starší synagogy, ale na rozšířeném půdorysu. V té době byly vyzděny dodnes dochované obvodové zdi a západní štít synagogy. Na podzim roku 1787 tedy stála synagoga, která ale nebyla z důvodu nedostatku finančních prostředků zaklenuta (v modlitebním sále byl pouze plochý dřevěný strop) a nezbyly ani peníze na venkovní omítky. Ženská galerie byla oddělena od hlavního modlitebního sálu pro muže dřevěným mřížovým oknem, které bylo zřejmě nadestavěno nad parapet ženské galerie. V letech 1825 – 1826 byla synagoga přestavěna. Tehdy byly do interiéru modlitebního sálu vloženy vnitřní pilastry a do podzimu roku 1826 byla synagoga zaklenuta. Roku 1849 došlo v přízemí k úpravě západní části modlitebního sálu, v němž byla zcela unikátně zřízena další část pro ženy označovaná jako „ženská synagoga“. Byl tu vyčleněn prostor pro osm míst pro ženy (po čtyřech ve dvou řadách). Zadní část modlitebního sálu pro ženy byla od mužské části oddělena zřejmě podobně jako část horní nějakou jednoduchou příčkou či mřížkou nebo dřevěným okénkem.
Ikonografických dokumentů k synagoze se dochovalo ze starší doby jen velmi málo. Proto je pro nás velmi důležitá kolorovaná perokresba Antonína Jandy z roku 1897, na níž je západní štítové průčelí zobrazené jako dvoubarevné – plochy byly světle modré a architektonické prvky okrové. Z této kolorované kresby se vycházelo i v průběhu rekonstrukce synagogy v letech 2022 – 2023, kdy jí byla tato barevnost navrácena.
Na počátku druhé světové války bohoslužby v synagoze skončily. Dne 4. března 1943 koupil synagogu Dr. Siegberth Wohlfarth, ale nemáme se žádné informace o tom, k čemu synagoga sloužila. Později válce byla synagoga využívána velmi nevhodným způsobem, zejména jako skladiště. V současnosti je ve vlastnictví Města Budyně nad Ohří, které ji v letech 2022 – 2023 zrekonstruovalo do původní podoby a roku 2024 zpřístupnilo veřejnosti.
V Budyni bývaly tři židovské hřbitovy, ale dochován je jen nejmladší z nich. Starý židovský hřbitov na parkánu při severovýchodní baště existující již v 17. století byl zrušen roku 1787 a zanikl beze stopy. Neexistuje ani tyfový židovský hřbitov na katastru obce Nížebohy v Ladech u Velikého háje zřízený v důsledku morové epidemie roku 1715. Nový židovský hřbitov byl založen roku 1787 na pozemku, který si Židé od vrchnosti koupili za Matkobožským rybníkem a ohradili si jej zdí. V letech 1843 – 1857 došlo k rozšíření hřbitova. Ve druhé polovině 19. století byla postavena obřadní síň se vstupní branou. Po roce 2000 byl hřbitov opraven a současné době se na něm nachází cca 300 náhrobků od konce 18. století do druhé světové války.
Mgr. Blanka Rozkošná
MUBudyne
