O projektu

Informace o projektu „Revitalizace synagogy Budyně nad Ohří“, který provádí město Budyně nad Ohří za spolufinancování z fondů EHP/Norska 2014 – 2021.

https://youtu.be/Lp7qDwFb148

 

1. Základní informace

Synagoga Budyně nad Ohří byla prohlášena Ministerstvem kultury České republiky za nemovitou kulturní památku a je v majetku města Budyně nad Ohří. Město opravuje každoročně kulturní památky v městské památkové zóně Budyně nad Ohří za finanční pomoci Ministerstva kultury České republiky a finančně podporuje opravy kulturních památek v soukromém vlastnictví. Synagogu začalo město opravovat v roce 2019 a opravy pokračovaly v roce 2020. V témže roce podalo město žádost na Ministerstvo financí České republiky o grant na opravu synagogy z fondů EHP/Norska 2014 – 2021. Ministerstvem financí byla žádost schválena pod číslem projektu KU-CH1-052, který probíhá od 1.4.2020 do 30.4.2024. Celý projekt je prováděn za spolupráce Příjemce (město Budyně nad Ohří, Česká republika) a Norského partnera (Stil Service Martin Funda, Selbu, – Flora, Norsko). Příjemce i Partner postupuje podle Smlouvy o partnerství tak, aby projekt postupoval k svému řádnému a včasnému ukončení realizace.

2. Celkové shrnutí projektu

Revitalizace synagogy v Budyni nad Ohří spočívá v navrácení původní podoby a významu synagogy dle dochovaných historických pramenů, která je v současné době v havarijním stavu, kdy hrozí celková destrukce.

Synagoga byla postavena v první polovině 18. století jako dřevěná stavba, která byla přestavěna na zděnou s prvky klasicismu a rokoka. Do druhé světové války sloužila místní židovské obci. Během válečného období byla budova používána jako sklad, na který byla i stavebně upravena. Dodnes budova nebyla obnovena, dochází v ní k závažným statickým poruchám, jako je deformace stropu a stěn, vybočení obvodové stěny. Budova je pro v současné době veřejnost uzavřena.

Realizací projektu dojde k statickému zajištění objektu vč. provedení stavebních úprav, sanaci zdiva a doplnění ženské galerie vč. dvojice dřevěných sloupů. Dále dojde k vytvoření svatostánku vč. pódia a všech prvků patrných z historických fotografií, včetně doplnění vrstev podlahy a základního mobiliáře synagogy. V interiéru dojde k restaurování historických výmaleb vč. ostění.

V exteriéru bude obnovena fasáda, navrácení okenních, dveřních ostění a výplní, dojde k výměně střešní krytiny a schodiště. Součástí projektu bude i vybudování pohotovostního sociálního zázemí a menší úprava vnějších ploch vč. vstupu do sklepa.

Cílem projektu je celkově památku revitalizovat a navrátit ji její podobu a funkci pro bohoslužebné a kulturní účely. Cílové skupiny jsou kromě široké veřejnosti převážně židovská komunita. Ve městě je nejstarší židovské osídlení doloženo od první poloviny 16. století a jsou zde dva židovské hřbitovy.

Partnerství projektu bude realizováno s Norským partnerem. Zapojení partnera do projektu bude probíhat ve věci odborných konzultací při přípravě restaurování nábytku a ostatních starožitných předmětů s následnou formou pořádání seminářů na téma rekonstrukce nemovitých objektů v ČR a Norsku, jejichž cílem je předávání dobrých zkušeností.

3. Žadatel

Žadatelem je město Budyně nad Ohří, které je vlastníkem objektu synagogy.

Budyně nad Ohří je město v okrese Litoměřice ležící nedaleko řeky Ohře. Samotným městem pak částečně protéká rameno Malá Ohře. Jeho historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 2 200 obyvatel.

Nejstarší židovské osídlení Budyně nad Ohří je doloženo od první poloviny 16. století. V roce 1638 čítala místní komunita 11 rodin, v roce 1724 již 22 rodin (104 osob), v roce 1783 celkem 34 rodin, v roce 1880 se jednalo o 113 osob a v roce 1930 (při sčítání lidu) o 39 osob. Ve městě existovalo ghetto, které se nacházelo severně od náměstí. Založeno bylo již v 16. století a dodnes se dochovala část domů v přestavbách. Asi 200 metrů od náměstí se v Ostrovní ulici nachází synagoga. Původně dřevěná synagoga byla v první polovině 19. století přestavěna ve zděnou pozdně klasicistní budovu s pozdně rokokovým průčelím. Činná byla do druhé světové války, dnes je již opravovaná a je kulturní památkou. Židovské hřbitovy v Budyni existovaly dva. Starý hřbitov se nacházel u městských hradeb při severozápadní baště. V roce 1787 byl uzavřen a postupně zlikvidován. Novější hřbitov se nachází asi kilometr jihovýchodně od centra Budyně uprostřed polí. Pochází z roku 1785, čítá zhruba 200 náhrobků a jeho součástí je novorománská obřadní síň. Hřbitov ohrazuje obvodová zeď a je uzamčen. V roce 2002 započala jeho rekonstrukce.

4. Partnerství v projektu

4.1. Popis partnerské organizace

Stil Service Martin Funda se zabývá podnikatelskou činností v oblasti obnovy a restaurování starožitného nábytku pro soukromé osoby, kulturní památky a starožitnictví.

Restaurování se partner věnuje již 15 let a za tu dobu získal mnoho praktických zkušeností v oblasti restaurování starožitného nábytku všech kategorii a slohů. Na základě průzkumu si restaurátor vytvoří plán následující činnosti. U dřevěného nábytku musí odstranit červotoče a stopy jeho činnosti a podobně. Závěrečnou fázi restaurování tvoří retušování, doplňování chybějících částí a povrchová úprava těch partií, které byly zničeny, a to, pokud možno tak, aby nerušily celkový dojem. Nakonec se výsledek opět dokumentuje a o provedené práci se napíše zpráva.

V rámci jeho činnosti zajišťuje i vybavování hotelů, kostelů a kulturních památek a přípravu konceptů návrhů interiérů v těchto stylech.

Další činností partnera je provoz penzionu s restaurací, který nabízí nejrůznější tématické akce spojené s pohostinstvím. Penzion je situovaný v malé vesnici Flora, která se nachází v údolí s řekou nedaleko městečka Selbu ve středním Norsku, zhruba hodinu a půl od Jízdy autem města Trondheim a místního letiště Stjordal.

Partner má zároveň zkušenosti s obnovou historických památek, jelikož provedl rekonstrukci tohoto penzionu, který je starý cca 100 let a původně sloužil jako bývalá základní škola.

Internetové stránky partnera: www.floraherregaard.com

4.2. Popis a význam partnerství

Zapojení partnera do projektu bude probíhat ve věci odborných konzultací při přípravě a konceptu vybavení nemovitých kulturních památek a konzultací ve věci restaurování nábytku a ostatních starožitných předmětů.

Další aktivitou zapojení bude předávání příkladů dobré praxe rekonstrukce nemovitých historických objektů formou pořádání seminářů s odbornou veřejností v ČR a Norsku.

V rámci stavební činnosti budou pravidelně probíhat konzultace dodavatele stavby, projektového manažera a partnera. Pravidelně budou konzultovány vybavení a nábytek, který se bude pořizovat, případně restaurovat. Po ukončení stavební části se uskuteční dva semináře na téma revitalizace nemovitých kulturní památek v ČR v revitalizovaném objektu a penzionu partnera v Norsku. Tyto semináře se budou konat za účasti odborné veřejnosti z řad památkového ústavu, místních akčních skupin, zástupců investora a místních municipalit a přizvaných odborníků, kteří se zaměřují na téma restaurování a obnovy kulturního dědictví.

Výstupem této aktivity bude vytvoření závěrečné zprávy a publikace ze závěrů předávání příkladů dobré praxe rekonstrukce nemovitých historických objektů. Tyto výstupy budou prezentovány na webových stránkách projektu.

Další podpůrnou činností spolupráce bude vzájemná podpora cestovního ruchu, konkrétně podpora penzionu a její oblasti partnera, a to prostřednictvím tvorby tiskovin umístěných v informačních centrech žadatele a partnera. Tato vzájemná aktivita bude probíhat i po skončení projektu – v rámci doby udržitelnosti projektu.

Partner se bude aktivně podílet v pozici člena managementu projektu a jeho odměna za administrativní a poradenskou činnost je obsažena v rozpočtu projektu.

Bilaterální partnerství v rámci tohoto projektu výrazně přispěje k posílení bilaterálních vztahů, zejména ve věci sdílení příkladů dobré praxe, vzájemné zvýšení znalostí v oblasti revitalizace kulturních památek a vzájemnému porozumění podnikání, ČR a Norska.

5. Záměr projektu

5.1. Výchozí stav a záměr projektu

Od druhé světové války je objekt nevyužívaný a dlouhodobě neudržovaný. Stávající stav konstrukcí je ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Do střešní konstrukce zatéká, a to napomáhá další degradaci nosné konstrukce. Nosná konstrukce je narušena soustavou trhlin, které jsou v některých případech alarmující. Konstrukce severní obvodové stěny je po celé délce vyboulená. V konstrukci krovu chybí některé prvky. Značná degradace je viditelná i na venkovních zdech, které jsou zasolené a vlhké.

Poškozeny jsou i vnitřní omítky, místy prosvítá původní historická výmalba.

Dle vyjádření NPÚ stávající stav vyžaduje odborný zásah a stabilizaci konstrukcí, aby bylo zamezeno dalšímu poškozování vnějšího a vnitřního prostoru a postupujícímu chátrání.

V roce 2019 již bylo započato s některými zajišťovacími pracemi, aby nedošlo ke zřícení synagogy, konkrétně došlo k vystavení podpěrných konstrukcí kleneb.

Dle závazného stanoviska památkářů je návrh oprav považován za žádoucí, neboť dojde k žádoucím opravám značně narušeného a chátrajícího objektu.

5.2. Zdůvodnění návrhu projektu

Potřeba prioritního řešení současné situace vychází primárně z havarijního stavu objektu a snahy zachránit významné nemovité kulturní dědictví. Jako další zdroj potřebnosti realizovat objekt je podpora židovské menšiny a široké veřejnosti k bohoslužebným a kulturním účelům.

Budyňská synagoga je jedním z mála dokladů o existenci a životě židovské komunity ve městě, která je zde doložena od 16. století. Jedná se o dnes již jedinou snadno identifikovatelnou památku budyňské židovské čtvrti, kterou doplňuje několik přestavěných domů v jejím okolí. Synagoga v Budyni doplňuje nevelký fond tohoto typu staveb v Ústeckém kraji i v celé republice, kterých kvůli historickému vývoji od druhé poloviny 30. let 20. století a necitlivému zacházení po druhé světové válce nezůstalo mnoho. Hmotové řešení budyňské synagogy se výrazně podílí na urbanismu celého města.

Dle prohlášení NPÚ hodnota objektu není jen architektonicko-historická, ale i společensko-kulturní. Jak již bylo zmíněno výše, z regionálního pohledu je pramenem poznání života židovské komunity v Budyni nad Ohří, v měřítku nadregionálním je připomínkou událostí a vývoje po podepsání Mnichovské dohody. Hodnoty stavby tvoří i dochované prvky v interiéru – patrná výmalba omítek, výklenek pro schránku na Tóru, části podlah nebo mohutné pilastry a klenby.

Tato stavební památka má velký věděcký a badatelský potenciál. Jak píše i Miroslav Novotný, spoluautor stavebně-historického průzkumu stavby: ,,Nedílnou součástí hodny interiéru je i historická výzdoba (výmalba) omítek, kterou lze místy vypozorovat a která si zasluhuje svého samostatného detailnějšího průzkumu a zhodnocení".

Na základě výše nastíněného je zřejmé, že synagoga je vzhledem ke svému stáří (jedná se o jednu z nejstarších synagog v kraji), unikátností a původnosti architektonického řešení vysoce autentická, přičemž tyto atributy představují její základní, a tedy nejdůležitější památkové hodnoty.

5.3. Cíl a očekávaný přínos projektu

Hlavním cílem projektu je kompletní revitalizace a záchrana nemovitého kulturního dědictví – objektu synagogy ležícím na parcele č. 10 v Budyni nad Ohří a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Projekt je zaměřen především na regionálně významné nemovité kulturní dědictví, který má významný společensko-kulturní sociální dopad. Projekt řeší nejen obnovu a záchranu památky, ale také maximální zpřístupnění široké veřejnosti a židovským obcím v rámci náboženské a kulturní stránky.

Zpřístupnění bude řešeno formou prohlídek v infocentru Budyně nad Ohří, kde jsou momentálně prováděny prohlídky hradu a v rámci kulturních a společenských akcí. Projekt zároveň zahrnuje vytvoření nového pracovního místa – průvodce objektem synagogy.

Projekt počítá s tím, že po celkové rekonstrukci bude synagoga sloužit bohoslužebným a kulturním účelům. Budou zde pořádány turistické prohlídky, výstavy, koncerty a podobně. Na těchto aktivitách budou spolupracovat místní muzea, galerie, Památkový ústav, Památník Terezín a další organizace a komunity, které spolupracují s městem Budyně nad Ohří.

Záměrem města je vybudovat v objektu trvalou výstavu o životě židovské komunity před 2. světovou válkou za spolupráce Památníku Terezín a muzea ghetta Terezín, případně Federace židovských obcí v Praze. Výstava by byla zároveň plně digitalizována a umístěna v interaktivní formě na webových stránkách projektu synagogy. S památníkem Terezín, který navštíví přibližně 300 tisíc osob za rok již město jednalo o budoucí spolupráci při využití synagogy. Možnosti spolupráce jsou prohlídky synagogy Budyně n.O. s Památníkem Terezín.

Bezbariérové užívání objektu bude umožněno částečně v 1.NP. Zároveň je počítáno s bezbariérovým užíváním objektu WC pro imobilní. Z tohoto důvodu je také počítáno s provedením přístupové komunikace z kamenných desek větších šířek tak, aby osobám se sníženou hybností umožnili bezproblémový přístup k sociálnímu zázemí. WC pro imobilní je navrženo jako bezbariérové dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. "O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb" v platném znění.

5.4. Cílové skupiny projektu

Mezi cílové skupiny projektu patří obyvatelé města Budyně nad Ohří, turisté a židovská menšina.

Pro širokou veřejnost, tedy obyvatele města Budyně nad Ohří budou pořádány kulturní a společenské akce, jako jsou koncerty, výstavy a podobě. Způsob oslovení této cílové skupiny bude prostřednictvím sociálních sítí města, zpravodaje města, webových stránek města a projektu a místním rozhlasem.

Další cílovou skupinou jsou turisté. Pro ně budou připraveny turistické prohlídky, výstavy a stálá expozice o životě židovské komunity před 2. světovou válkou. Forma oslovení v tomto případě bude prostřednictvím placené inzerce v médiích, kampaně na sociálních sítích a webových stránkách projektu, spolupráce s památníkem Terezín, tiskovinách a prospektech města Budyně nad Ohří.

Cílovou skupinou je rovněž židovská menšina a judaisticky zaměřené osoby. Pro tuto skupinou budou pořádány pravidelné bohoslužby a s tím spojené duchovní akce. V tomto případě dojde k oslovení prostřednictvím spolupráce s Federací židovských obcí v Praze a webových stránek synagogy.

Realizací projektu dojde k posílení společensko-kulturního prostředí v Budyni nad Ohří a okolí a posílení regionálního významu města v rámci kulturního dědictví.

6. Výchozí stav a záměr projektu

6.1 Relevance projektu

Projekt jednoznačně svou hlavní aktivitou přispívá k obnově památek kulturního dědictví. Revitalizací dojde k záchranně autentické chátrající památky, které hrozí zřícení. Projektem zároveň dojde k výraznému posílení společensko-kulturního prostředí v Budyni nad Ohří a posílení regionálního významu města v rámci kulturního dědictví. Inovativní využití objektu je plánováno formou digitalizované interaktivní expozice o životě židovské menšiny před 2. větovou válkou umístěnou na webových stránkách projektu.

Projekt zároveň podporuje kulturní dědictví židovské menšiny a aktivity orientované na podporu posílení významu židovské kultury a pochopení historických okamžiků mladším generacím.

6.2 Účel projektu

Účelem projektu je posílit správu kulturního dědictví prostřednictvím revitalizace synagogy v Budyni nad Ohří a zpřístupnění této kulturní památky veřejnosti a zároveň jeho aktivitami, do kterých patří stálá expozice o životě židovské menšiny, výstavy, koncerty, bohoslužby a další kulturně společenské akce.

7. Aktivity projektu

Obsahem této aktivity je kompletní revitalizace synagogy v Budyni nad Ohří.

Exteriér – bude provedena obnova zdobné západní fasády, vč. přístavby závětří. Dojde k navrácení podoby okenních a dveřních ostění (uvažováno pro celý objekt), doplněny budou výplně (s maximální možnou mírou použití původních dochovaných prvků). V západní fasádě bude osazen kamenný sokl. Na severní fasádě bude obnoven vstup na ženskou galerii. Přístup bude umožňovat ocelové schodiště (novodobé, ocelové schodiště s požadavkem na vysokou míru řemeslného zpracování). U střechy dojde k výměně střešní krytiny (typ a skladba budou zachovány – tz. střešní keramická taška bobrovka – šupinové kladení). Ve vrcholu západní fasády bude osazena kovaná Davidova hvězda. Barevnost fasády bude upřesněna na základě hloubkového restaurátorského průzkumu (předpoklad dodržení barevnosti naznačené na kolorované historické kresbě).

Interiér – bude provedeno statické zajištění, vč. provedení stavebních úprav. Následně dojde k sanaci zdiva. Doplněna bude ženská galerie vč. dvojice dřevěných sloupů. V místě stávající niky ve východní stěně bude vytvořen svatostánek (áron), vč. pódia (bimy) a všech prvků, patrných z historické fotografie (kamenné stupně, svislý dřevěný parapet, zábradlí na hraně bimy, dvojice vestavěných skříní ve zdivu atd.). Stávající dochované segmenty nášlapných vrstev podlahy budou doplněny. Projektová dokumentace řeší doplnění základního mobiliáře synagogy – lavice, čtecí pultík, zdobné lustry, kijor, pokladna atd.

Dojde k restaurování, obnově a doplnění zdobných historických výmaleb celého interiéru, vč. okenních a dveřních ostění. Tyto jsou v současné době zakryty vrstvou vápenné výmalby. V místech provedení restaurátorských zjišťovacích sond byla nalezena vysoká míra zdobnosti, která bude obnovena (vč. baldachýnu za áronem) - viz restaurátorský průzkum.

Součástí revitalizace objektu synagogy je i vybudování pohotovostního sociálního zázemí a úprava vnějších ploch vč. vstupu do sklepa.

Pohotovostní sociální zázemí – toto je koncipováno do dvorním traktu. Je navrženo jako klasická dvorní vestavba – tz. jednoduchý obdélný tvar s pultovou střechou. Objekt bude obložen dřevem. V objektu se bude nacházet sociální zázemí s rozměry a vybavením odpovídajícím požadavkům pro WC imobilní. V objektu bude sklad pro nářadí a údržbu synagogy.

Vnější plochy – jedná se o dvůr a prostor (šířky cca 1,2m) před synagogou (u vstupu). Plocha bude nově vyspádovaná do dvorních vpustí – jako povrch bude použito čedičových odseku shodné barevnosti a způsobu kladení jako v centru města. Přístupový chodník k pohotovostnímu sociálnímu zázemí bude z žulových širokých desek, které budou volně přecházet do plochy čedičových odseků. Ve dvoře bude nově vyzděna ohradní zeď, dále budou provedeny dvě vjezdové brány. V prostoru dvora dojde k vysazení jednoho stromu (hloh), u nové ohradní zdi budou osazeny loubince („psí víno") – provedení venkovních úprav – viz samostatný výkres.

Objekt synagogy je navržen jako bezbariérový v úrovni 1.NP. Přízemí objektu může být pro imobilní občany zpřístupněno pomocí mobilních rolovacích ramp (viz výpis mobiliáře). Jako bezbariérové je uvažováno pohotovostní WC ve dvorním traktu – dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. "O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb" v platném znění.